Sledované období pokrývá období zhruba posledních dvou let – tedy od nástupu současné vlády. Za tuto dobu tu vznikla podle policie nová forma extrémismu – dezinformátoři, odpůrci covidových opatření a proruští aktivisté. Nutno říct, že podobnost s totalitní rétorikou ve světle všech ostatních událostí se jeví jako ne zcela náhodná. Co naplat, že z reprezentativního průzkumu o stavu svobody projevu vyplynulo, že většina českých občanů vnímá nepravdivé informace jako nutnou součást demokracie. Ministerstvo vnitra to vnímá jinak a tzv. dezinformace – a jak to čím dál zřetelněji vypadá – tak i občané kritičtí vůči vládě se stávají jeho úhlavním (vnitřním) nepřítelem.

Vláda hledá vnitřního nepřítele

V reakci na to vzniklo za poslední dva roky množství nových útvarů, projektů a analýz, které pod rouškou nejrůznějších bojů proti dezinformacím, nenávisti a extrémismu čím dál více omezují svobodu projevu v České republice:

– Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě, jejíž elitní jednotka si má podle ministra vnitra Víta Rakušana posvítit na „extremisty, teroristy a různé proruské šváby.”

– Případová studie „Středoevropská identita jako součást protizápadního narativu na kvazi-mediální scéně“ Centra proti hybridním hrozbám a terorismu při Ministerstvu vnitra. Pokud jste středoevropan hrdý na své dějiny a sympatizující více se sousedy než vzdálenými mocnostmi anebo nesouhlasíte s woke progresivismem či klimatickými radikály, pak jste podle centrabyli „zneužiti v boji proti Západu zejména aktéry prosazujícími kremelské a prokremelské zájmy“.

– Tzv. „Akční plán pro boj s dezinformacemi,“ který měl zavést nový trestný čin úmyslné šíření dezinformací a roční dotaci ve výši desítek milionů Kč pro média a neziskové organizace podílející se na potírání údajných dezinformací.

– Vytváření legislativy pro blokaci webů, která by mohla způsobit, že se zablokují i ty, které nepravdivý obsah nezveřejňují.

– Krizový informační tým (KRIT), který varuje před radikalizací části pracovníků veřejného sektoru a přináší tři doporučení: včasně identifikovat osoby, které mohou šířit antisystémové nálady, pojmenovat je a zostudit.

Boj s „dezinformacemi, extremisty a proruskými šváby“ však ministru vnitra Vítovi Rakušanovi (STAN) nestačil, a tak v únoru 2022 prohlásil, že pověří policejního prezidenta, aby jeho prioritou byl boj s „nenávistí“. Přičemž vymezení pojmu „nenávist“ je podobně gumové jako pojem „dezinformace“. Nenávistí může být totiž označeno cokoli, čím se někdo (speciálně příslušník menšiny) cítí dotčen.

Fiala jako cenzurní jestřáb

Z českého premiéra se mezitím stává jeden z cenzurních jestřábů Evropy, když v otevřeném dopise z března 2022 vyzývá provozovatele největších sociálních sítí k efektivnějšímu boji s dezinformacemi. „Sociální média se stala významným kanálem pro šíření falešných a manipulativních zpráv. Placené reklamy a umělé posilování na platformách společnosti Meta, včetně Facebooku, jsou často využívány k výzvám k násilným sociálním nepokojům, k vyvolávání násilí v ulicích a k destabilizaci vlád. Velké technologické společnosti by měly být ostražité a bránit se tomu, aby byly využívány jako prostředek k prosazování takových cílů,“ píše se v dopise. Vedle Petra Fialy jej podepsali premiéři Ukrajiny, Estonska, Lotyšska,  Litvy, Moldavska, Polska a Slovenska. Jak lze vidět, ve výčtu nefiguruje žádná země západní Evropy.

V květnu se předseda ústavně-právního výboru pokusil zařadit na schůzi sněmovny bod „Aktuální stav svobody slova v ČR – vládní boj s dezinformacemi“. Návrh byl zamítnut s tím, že zabývat se svobodou slova nechce ani jeden poslanec vládních stran. Pro návrh hlasovali jen poslanci ANO a SPD.

V září 2022 sílí nespokojenost českých občanů s kroky vlády týkajících se energetické krize a rekordní inflace, která vrcholí demonstrací na Václavském náměstí s účastí kolem 100 tisíc lidí. Premiér Fiala v rozhovoru pro Prima CNN demonstrující označí za ty, kteří podléhají ruské propagandě a dezinformacím.

Peníze pro vyvolené

Poté, co vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi Michal Klíma v debatě s Danielem Vávrou ze Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) na CNN Prima News odmítl, že by chtěl dotovat média, přichází Úřad vlády a Ministerstvo vnitra s plánem dotovat 100 miliony Kč vybraná média a 50 miliony Kč fact-checkingové neziskovky, aniž by jasně definovaly „dezinformace“ a kritéria kvalitní publicistiky. Obava veřejnosti i některých profesních asociací o to, že veřejné peníze budou proudit těm, kteří budou k vládě vstřícnější, čím dál více sílí. Poprvé se také od listopadu 1989 ve vládním materiálu objevuje výraz „společensky škodlivý model podnikání”. „Každému by bylo jasné, že státní dotování nezávislých médií je bezmála totéž jako zřízení státních médií… A za 50 milionů by si stát pořídil oddanou klaku aktivistů… Je to zkrátka primárně mocensko-ekonomický záměr. Ideologové, experti či aktivisté tu hrají tu užitečnou roli, že bez jejich teorií by si s takovýmto nestydatým šméčkem nikdo netroufl přijít,” nešetřil Úřad vlády a Ministerstvo vnitra Martin Weiss v Echo24.

Dne 15. února 2023 vládní zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma končí a s ním i jeho funkce. S Akčním plánem se již pravděpodobně nepočítá, příprava zákona na blokaci webů však nadále pokračuje.

Obžaloba jako odstrašující politický proces

K 27. lednu 2023 policie stíhá 88 lidí za schvalování ruské invaze na Ukrajinu a 54 lidí si vyslechlo obvinění. Mezi nimi například Patrik Tušl a Tomáš Čermák, jejichž výroky by bylo nejspíše možné kvalifikovat jako výzvy k násilí, jen obtížně však lze uvěřit tomu, že byly nakonec posouzeny jako podpora terorismu, za kterou byli nakonec odsouzeni. Naproti tomu za mnohem ostřejší výroky zůstal nepotrestán například starosta vládní strany. Ještě absurdnější je případ učitelky Bednářové, kterou státní zastupitelství obvinilo za výklad při výuce, kde se měla údajně dopustit „popírání genocidy“, což je další termín nadužívaný pro politické účely. Vzhledem k tomu, že podle Yahoo News či ukrajinského Interfaxu OSN žádné důkazy o genocidě nenašlo, nelze se zbavit dojmu, že obžaloba učitelky má být v této věci odstrašujícím politickým procesem.

9. března 2023 se českým prezidentem stává Petr Pavel a novou mluvčí Hradu Markéta Řeháková, bývalá bezpečnostní analytička Semantic Visions – firmy Františka Vrabela, jednoho z nejvýznamnějších strůjců dezinformánie v České republice, „datového analytika,“ který nemá jedinou akademickou práci na téma dezinformací, momentálně čelícího exekuci.

V dubnu 2023 probíhá v České republice 73 trestních stíhání v souvislosti s nepravdivými a „škodlivými“ informacemi a téměř 100 trestních řízení v souvislosti s Ukrajinou.

Co je antisystémové hnutí?

Ministerstvo vnitra v srpnu 2023 zveřejňuje Zprávu o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023, v níž stojí: „tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu zcela zastínilo tzv. antisystémové hnutí,“ přičemž antisystémové hnutí nedefinuje. Zpráva obsahuje množství vážných témat, nad nimiž by měla probíhat, stejně jako v jiných západních demokratických zemích, seriózní diskuse. Místo toho jsou oponenti provládního narativu uráženi a nálepkováni jako antisystémoví nebo prorusky jednající. Přitom po 30 letech polistopadové demokracie by si mnozí mysleli, že „antisystémové“ chování vykazují spíše cenzoři a udavači nebo radikálové, kteří blokují dopravu na silnicích, chtějí vyvlastňovat cizí majetek nebo dokonce rušit postavení rodiny v našem právu.

Daniel Kaiser v Echo24 si všímá, že za současné vlády, stejně jako za té komunistické, se odsuzují občané za podobné verbální projevy „Donedávna, naposledy asi tak před třemi lety, bylo verbální trestné činy možné chápat jako relikty z komunistické éry, které jsme ‚jen‘ zapomněli zrušit. Někteří výrazní reprezentanti justice doporučovali verbální trestné činy nesoudit, dokonce je ‚vytlačit z trestního do soukromého práva‘. Nicméně dnes, hlavně pod dojmem geopolitiky, máme státní zástupce, soudce a v pozadí politiky, kteří si myslí, že se za politické urážky zase má bručet.“

Uvedená chronologie zhoršujícího se stavu svobody projevu není zdaleka vyčerpávající. Neoprávněné blokace téměř 30 internetových domén, nová unijní legislativa, kterou musí Česká republika implementovat do února 2024 do našeho právního řádu, množící se případy cancel culture či akademické projekty financované stovkami milionů, které mají za cíl vytěsnit legitimní témata z veřejného prostoru, si zasluhují více prostoru v dalších dílech.

Natálie Vachatová

Článok pôvodne vyšiel na portáli sosp.cz