Když pak válka začala, vysloužil jsem si nálepku kolaboranta znovu… opět za stejně úpornou snahu, aby za všech okolností bylo uzavřeno příměří a skončily boje. I za cenu územních ústupků Ukrajiny, i za cenu překreslení hranic, i za cenu nových demarkačních linií, i za cenu nových sfér vlivu. I přes všechno ujišťování o tom, že Ukrajina vyhraje, i přes masivní západní podporu penězi i zbraněmi, i přes zavedení západních sankcí.

Proč toto všechno? Inu, postsovětský prostor sleduji odjakživa. Moje maminka pochází z Ukrajiny a mám příbuzné prakticky ve všech zemích bývalého Sovětského svazu. Rozumím široké východní duši, vím, jak tam přemýšlejí, vím, že je to něco úplně jiného, než jak přemýšlíme my, vím, jak se dívají na nás i na Západ jako celek a vím, jak současnou situaci osobně berou.

Už od roku 2008 čtu ruské vojenské analýzy a sleduju ruské znovuvyzbrojování. Vím, jakou pozornost věnovali americkému angažmá v Afghanistánu i Iráku, vím, jaké si z toho vyvodili závěry pro své vlastní záměry. Už několik měsíců před začátkem henté „speciální vojenské operace“ jsem psal, že pro válku jsou splněny všechny podmínky a i když jsem do poslední chvíle chtěl věřit, že diplomaté vyhrají nad generály, nestalo se tak.

Už dávno před válkou jsem četl ruské analýzy, které navrhovaly vést se Západem vlastně asymetrický konflikt. Přenést válku na území sousedních států a tam vytvořit zónu, ve které budou ničit nepřítele podle vlastních podmínek. Součástí těchto analýz běžně byla maskirovka slabostí. Vypadat slabě, aby NATO nikdy nezaútočilo naráz plným potenciálem. Vypadat slabě, aby NATO nikdy doopravdy nezmobilizovalo, aby nezahájilo skutečnou válečnou výrobu a aby zvítězilo přesvědčení, že stačí zachovat v podstatě mírovou úroveň podpory válčící Ukrajině. Nedopustit, aby Západ udělal něco podobného, co udělal za Druhé světové války – to totiž de facto zrušili kapitalismus a udělali skutečně plánovanou válečnou ekonomiku se vším všudy.

Když pak válka začala, psal jsem, že Rusové dělají to, co dělat chtějí. Přes všechno ujišťování o tom, jak jim docházejí náboje, vojáci, rakety i jídlo. Dodnes jsem přesvědčen, že válku vedou víceméně tak, jak si ji naplánovali. Možná podcenili západní podporu Ukrajině, možná podcenili ukrajinský vojenský potenciál, ale když se podívám na průběh války, tak se děje přesně to, co si každý zájemce o ruské reálie mohl přečíst už kolem roku 2012 a co postupně mizelo z ruských serverů po roce 2015.

Už dávno před válkou jsem sledoval ruskou kulturu a vím, jaké písně tam jsou populární a jaké filmy jsou kasovní trháky. Samá vlastenecká témata. Rusko opět v obležení, Rusko opět ohrožené… Ano, tady se to hodnotí jako paranoia a možná to tak opravdu je, ale v Rusku je to vyjádření tisíciletých zkušeností. Pořád jim tam někdo leze a chce je zničit. Teutoni, Mongolové, Poláci, Švédové, Turci, Napoleon, Krymská válka, První světová válka, západní intervence v občanské válce, Hitler… rozšiřování NATO, barevné revoluce u hranic. Z ruského hlediska pořád to samé.

Lucie Sulovská teď hezkým příkladem upozornila, jak Rusové přemýšlejí. Igor Girkin se za svojí kritiku Putina dostal až do basy. A co myslíte? Snaží se tam dosáhnout milosti? Umlkl, aby si nezhoršoval svojí situaci? Ne. Kritizuje i zpoza mříží a jestli takhle bude pokračovat, nakonec nešťastně uklouzne na schodech. a zláe si vaz. Prigožin měl všechno. Jeho osobně válka nijak neohrožovala, ale skvěle na ní vydělával. Přesto prostě musel vyrazit směr Moskva a pokud to celé nebyla psychologická vojenská operace (což bych pořád ještě nevylučoval), a prostě musel bojovat za svoje jebnuté ruské přesvědčení a šel i proti státu. Byl prostě přesvědčen, že je to tak správné. Alexej Navalnyj se odjel léčit do Německa… mohl tam zůstat, mohl jezdit po přednáškách na celém Západě, aby tam dšil síru na Putina, ale on ne, on se prostě musel vrátit domů, aby ho tam zabásli a on i ve vězení dál pokračuje v tom, co považuje za nejlepší cestu pro Rusko.

V normálním světě se něčemu takovému říká ryzí povaha. I přes osobní zkázu, u přes vězení, i přes ohrožení života, osobní přesvědčení je víc a ruská zabejčenost překoná i gulag… proto nakonec padají z oken, protože jen když po Stalinovsku není člověk, tak není problém.

Putin má samozřejmě také svoje přesvědčení, co je pro Rusko nejlepší.

My tady na Západě tvrdíme, že jsme ti hodní a že sloužíme pravdě, ale už to není pravda, pokud to vůbec kdy pravda byla. Kdybychom za něco stáli, tak byli všichni ti novináři, co tvrdili, že Rus už nemá náboje a lidi a co nevidět se mu sesype ekonomika, byli na dlažbě. Protože prostě lhali, lhali a lhali. Po roce a půl není nikde vidět, že by Rusům cokoliv docházelo. Naopak… Lancetů mají zřejmě nadbytek a produkce jejich raket i tanků je zřejmě dostatečná a praček ukradli tolik, že si mohou dovolit i vesmírný program. Ale to není největší lež. Nejvíc nás klamou tím, že ruskou intervenci na Ukrajině vydávají za klasickou imperiální válku. Lžou nám, když tvrdí, že Putin chce obnovit Sovětský svaz. Ruské konání není motivované touhou po větší velikosti. Nepotřebují to. Jim nechybí lebensraum. Rusko koná, protože se už podesáté cítí ohrožené dalším napoleonem nebo čingischánem.

Sankce nás poškozují mnohem víc než Rusko a stalo se něco? Nic. Děláme dvanáctý balíček sankcí, protože těch předchozích jedenáct ničemu nepomohlo. A Putin si na sankce nestěžuje, diví se Scholz a Macron. Proč by si stěžoval, když to Rusku pomáhá k obnovení domácího průmyslu pod vlastní kontrolou, že?

Navíc jsou tam všichni strašně bájiví. Oni prostě mluví a pravda je tam tak z jedné čtvrtiny. Ruský film se nedá do češtiny nadabovat. Tři čtvrtě herectví tam dělají mluvením. Všichni tam navzájem vědí, že se musejí brát s velkou rezervou. Jen naši novináři berou jejich emotivní vyjádření jako slovo Boží.

Jak chcete tohle porazit? Ruský národ je už dvacet let celkem pevně přesvědčen, že Západ po něm jde a má pro to spoustu důkazů, které jim bohatě stačí, aby podporovali Putina osmdesátiprocentními preferencemi. Rusko vede válku podle svých vlastních analýz, které byly volně k dispozici, ale západní generálové je zřejmě nečetli a dodnes jsou přesvědčení, že stačí jen poslat pár dalších wunderwafen a už to půjde. Ne, nepůjde to. Rusové jsou přesvědčení, že nastala další z mnoha válek o jejich existenci a podle toho k ní přistupují.

Rusové situaci nepodcenili… na obranu se připravili třemi liniemi a zakopali miliony min. To Západ podcenil Rusy a myslel si, že přijede první Leopard a ruští vojáci utečou. Tohle nám velí. Tahle arogance, která si nedohlédne na špičku nosu. Včera vyšla zpráva, že Rusové posilují armádu a verbují i v ostatních státech postsovětškého prostoru. A jak to podali na Seznam zprávách? Že se Rusové bojí mobilizace a tak najímají cizince.

Zajímalo by mě, jestli Lukačevič sám věří, co jeho novináři píšou, Jestli ano, tak už miliardářem dlouho nebude…

Nejlepší dohoda o příměří už byla. Loni v dubnu. Rusko jí podepsalo, Ukrajina ne. Od té doby se skoro nic nezměnilo. Jen Putin začlenil čtyři ukrajinské oblasti do Ruska. Schváleno, ratifikováno, podepsáno. Ukrajinci mají takové ztráty, že už se obracejí na okolní státy, aby jim poslaly jejich uprchlíky do boje. Snížili věk pro odvod do armády na 17 let… Fakt mají „jen“ sto tisíc mrtvých? Nemyslím si.

Už teď je ta válka strašná zkáza. Ale v mezích ruských norem. Už zažili větší zkázu a uklízeli horší bordel. Jsou zvyklí počítat ztráty v milionech a vídat rozstřílené domy.

A jestli tady na Západě konečně někdo mocný tu ruskou maskirovku prokoukne? Jestli se NATO zapojí do konfliktu? Jestli spustí válečnou výrobu a převezme kontrolu nad ekonomikou? Tak přijde Satan. Ne jeden, ale hodně. Ruské rakety nesoucí jaderné hlavice. Oni to prostě udělají, kdyby začali opravdu prohrávat. Jakékoliv západní fanfaronství není na místě. Pro Rusy tohle není válka za větší slávu impéria, ale válka za zachování existence Ruska a s tím oni nebudou smlouvat. Jak to Putin řekl? K čemu je nám svět, kdyby v něm nebylo Rusko? Oni to myslí vážně. Udělají to. Válku na Ukrajině taky začali a všichni západní chytrolíni tvrdili, že si netroufnou. Neudělejme stejnou chybu s přesvědčením, že si netroufnou na jaderný odpal.

Vyhoďte generály a pošlete diplomaty. Každý další den této války naše podmínky zhoršuje, nikoliv zlepšuje. Západní generálové a vojenští analytici to od prvního dne podělali. Co také čekat od lidí, kteří podělali Afghanistán a zůstali ve funkcích?

Každý další den této války nás přibližuje k porážce, nikoliv k vítězství a každé další roztáčení kol války nás přibližuje k jadernému konci. Ukrajina to teď schytává na prvním místě, ale první jaderný výbuch bych odhadoval nad Varšavou… A druhý nad Prahou. Už v roce 2015 jsem psal, že Rusko chce mít Ukrajinu přátelskou a nebo zničenou. To jsou jediné varianty, mezi kterými se Ukrajina rozhoduje. Jiné možnosti nemá. Ukrajina bude v NATO jedině v podmínkách jaderné zimy. Jinak ne. Tohle se nehraje na morální kategorie a dvojnásobně ne, protože Rusko má morální kategorie nastavené jinak. Ne, Západ nenastolil univerzální práva a univerzální pořádek.

Jestli necháme Řehku a Černochovou, aby pokračovali v nastoleném kurzu, tak se nakonec dočkáme. Jsme jen maličký kousek od přímé konfrontace NATO s Ruskem a naše konání vysílá do Moskvy jasný vzkaz – budeme s vámi bojovat. Rusové se podle toho zařídí. Rusko mělo vydržet jen posledních pár dní a jaká je realita o rok a půl dál? V normální zemi by byli ti, co hlásali brzkou Putinovu smrt a brzkou ekonomickou zkázu, už dávno jen pro smích nebo by zametali ulice. Ne tak u nás. Jestli si to brzy neuvědomíme, tak ten Satan prostě jednoho dne přiletí. Praha, Brno a Mošnov už mají svojí zaměřenou hlavici…

Co myslíte, míří nějaká i na Budapešť nebo Vídeň?

Riskujeme, strašně riskujeme. Riskujeme mnohem víc, než nelibost USA či nelibost Brusele. Riskujeme Satana. Víte, jak se to říká… když vyvoláváte démona, tak nejhorší je, když se vám ho vyvolat podaří.

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí a podpořit vlastní národní občanskou společnost, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý kdo pošle dar alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihu (nebo knihy) z nabídky.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.