Mluvil jsem o třech důležitých bodech našeho programu, kterými jsou levnější energie, levnější bydlení a mír. Otázky klasické – kde na to vezmete, jak to zařídíte, proč si myslíte, že je u nás cenzura, to se jako nebojíte Ruska, že nás nenapadne, když nebudeme zbrojit? Prostě českotelevizní klasika. Měl jsem možnost si obhájit naše, ale v dnešním článku zkusím celou věc lépe uspořádat.

Klíč ke všemu jsou ty peníze, které nám utíkají do zahraničí. Ať už na dividendách nebo na účelových fakturacích, kterými si banky, obchodní řetězce a jiné obchodní korporace uměle snižují zisk, aby u nás nemusely moc danit. Takový Kaufland tuto optimalizaci zvládl tak dokonale, že u nás na dani ze zisku neplatí vůbec nic. To je ta největší rána, ze které náš stát krvácí.

Druhou ranou, ze které vlast krvácí, jsou všechny ty emisní povolenky pro domácnosti a grýndýly, díky kterým máme tak velké hospodářské škody, že to nevyrovná žádná kladná bilance peněz z Evropské unie. Nota bene, když tyto peníze utrácíme za nesmyslné projekty, které nám moc zisku negenerují. Vyrábět dotovanou zelenou ocel, abychom splnili klimatické cíle, to ani nezvýší blahobyt, ani nenaplní státní rozpočet. EU se tím stává součástí problému, nikoliv součástí řešení.

Smrtelnou ranou evropskému sociálnímu státu pak bude těch pět procent HDP (neboli 20% rozpočtu) na zbrojení. Už teď zbrojí Evropa dvakrát tolik co Rusko, ale evidentně máme příliš předražené polní kuchyně, protože s Ruskem nejsme schopni držet krok. Ruská armáda je po všech krádeží čipů z praček a strašných ztrátách, ze kterých se měla už dávno zhroutit, větší než na začátku války. Asi tam tu armádní korupci potírají nějak lépe…

V těchto třech věcech je klíč ke všemu. Pokud zavedeme „nepopulární opatření“ pro banky, obchodní řetězce a zbrojaře, pokud zabráníme odlivu dividend do zahraničí, pokud přestaneme platit americkým zbrojovkám za obrněný šrot, pokud odmítneme grýndýl a emisní povolenky, bude v rozpočtu peněz víc než dost, abychom mohli zestátnit ČEZ, díky čemuž budeme moci českým domácnostem a českým firmám účtovat české ceny energií a ne ty německé. V Německu ceny energií kvůli tomu mimochodem asi vzrostou, takže ČEZ na exportu energie vydělá možná stejně jako teď, když vydělává na odírání českých domácností. Ale to je německý problém, svoji energetiku si zničili sami a dobrovolně.

To je také ten důvod, proč žádný německý kancléř nikdy našemu Blyštivému Péťovi neporadí, aby ČEZ zestátnil. To se bude muset stát obráceně. Český premiér bude muset zavolat do Německa, že se tak stalo, ať si tím laskavě počítají.

Cena energií se promítá do cen všeho. Klesne-li cena elektřiny, klesnou postupně ceny všeho. Cementem počínaje a mletým masem konče. A než se tak stane, snížíme DPH na základní potraviny na nulu a postavíme se nikoliv na stranu hytlermarketů, ale na stranu občanů a začneme využívat nástroje, které už dávno máme v zákonech zavedené, ale nikdo se neodvážil je proti Kauflandům a Lidlům nasadit.

Co se týče bydlení, je třeba rozhýbat bytovou výstavbu. Půlka problému se dá vyřešit ve sněmovně a ve vládě lepším stavebním zákonem, což sice bude po Bartošově bačování těžké, ale nikoliv nemožné. Druhá půlka problému jsou developeři, kterým samozřejmě vůbec nevadí, že se staví málo a pomalu, protože se na tom prostě vydělá víc. Asi by nás překvapilo, kolik z ceny bytu tvoří cement, tvárnice, zedníci či pozemek a kolik z ceny tvoří zisk…

Proto chceme státní stavební holding. Ať si zasoutěží s Pentou a Skanskou o cenu za čtvereční metr… Jeho smyslem nebude maximalizace zisku, ale maximalizace výstavby. Uvidíme, za kolik se dá opravdu stavět. Když pak k tomu přidáme daňové úlevy pro výstavbu obecních či družstevních bytů, přidáme pořádnou podporu stavebnímu spoření, zavedeme novomanželské úůjčky mohli bychom se vrátit alespoň do doby, kdy byl byt dostupný normálními pracujícímu člověku s normálním platem a nejen zazobané městské šlechtě.

Pokud budeme moci žít v míru, nebudeme si nabírat klimaticky neutrální břemena na záda, zavřeme ten finanční krmelec, kterým krmíme půl Evropy, zestátníme energetiku a vezeme si nazpět svou vlastní vodu či plynovou soustavu, můžeme se vrátit do bodu, kdy byl svět ještě v pořádku. Kdy naše země byla tak nějak… česká. Kdy se pracovitost vyplácela, doktor a zubař tu byli i pro chudé a i dítě z nevýhodných poměrů to mohlo dotáhnout na inženýra nebo prvoligového fotbalistu.

Náš program není nic geniálního. Je to jen to, co bylo ještě nedávno úplně normální.

A na závěr jedna poznámka… dotkli jsme se během mého „výslechu“ i cenzury a redaktor mi tam hned vysvětlil, že Česká televize se žádné cenzury nedopouští. Samozřejmě už mi nedal prostor na reakci, ale já si matně pamatuju, jak nedávno chtěl primátor Plzně Roman Zarycký mluvit o kriminalitě Ukrajinců… a byl českotelevizním intervjukem okamžitě utnut. Ano, milá ČT, takhle vypadá vaše cenzura a proto máme v programu i zrušení koncesionářských poplatků. Když to nepůjde jinak, tak i s Českou televizí!

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.