… a jeden bodrý liberálně orientovaný známý se mě v reakci na volební výsledky zeptal, kdy začneme s tím znárodňováním.

A takhle to bylo posledních pětatřicet let. Když byl do čela ČSSD zvolen Miloš Zeman, jak to ventilovala média? Že chce zemi opět přivést pod komunistické jho. A tak přišlo Bohumínské usnesení, upocené vlády s KDU-ČSL (hlavně, aby se na vládě nepodílela KSČM), v časopisech se objevovaly zkratky typu: „Nacismus = komunismus = ČSSD.“ Ještě v tom roce 2018, kdy už politické scéně dávno dominoval nový sekáč – Andrej Babiš, ještě pořád v hlavách lidí dojížděla mediální propaganda, že Sociální demokracie je něco nepřijatelného.

Kdyby tehdy úřadoval TZLD. Foltýn, označoval by za svině lidi, kteří volí Sociální demokracii.

Pětadvacet let byla Sociální demokracie vystrkávána ze „slušné společnosti“ pražských lepšolidí. Pak její voliče převzal Andrej Babiš a tím převzal i její štafetu. Najednou to byl on, kdo byl tím nepřítelem společnosti, který ji vede pod ruské jho. A Sociální demokracie se mávnutím kouzelného proutku stala přijatelnou a ti stejní, kteří před ní ještě nedávno varovali, ji začali litovat a poklepávat jí po ramenou za Petříčkovské, Pocheovské a Šmardovské postoje.

Novým otcem Goriotem se stalo hnutí ANO. To se celou svou existenci snaží, aby bylo přijato do lepšolidní společnosti, ale lepšolidé ho prostě za své nevezmou. Ať dělal Andrej Babiš cokoliv, vždycky z toho vyšel jako zlý oligarcha, který krade dotace a měl už dávno bručet za Čapí hnízdo. Je úplně jedno, jak moc osvědčuje ANO svou proevropskou orientaci, je úplně jedno, jak moc Andrej Babiš mluví o bezpečnostním ukotvení v NATO. Má to stejně marné, jako to měli Zeman i Paroubek… a vlastně i Sobotka. ANO je pro pražskou kavárnu a lepšolidní mééédia stejně nepřijatelné, jak byla kdysi Sociální demokracie.

Leč… už jsou tady první vlaštovky. Přišli totiž noví sekáči. Dokud měla SPD kolem svých deseti procent a nikdo je ve sněmovně k ničemu nepustil, tak se to neřešilo, ale teď, když přišlo i Stačilo! a dohromady to vypadá na minimálně dvacetiprocentní voličský zisk, začíná být pro pražské kafírníky hnutí ANO najednou přijatelnější. Najednou se o něm dokonce i u Šafra na Fóru píše téměř laskavě. Andrej je pro ně samozřejmě pořád populista, ale alespoň si vzpomněli, že je víceméně proevropský a pro NATO.

Za posledních pětatřicet let jsou politické dějiny pražských lepšolidí vlastně strašně nudné. Nepřítelem jim byl kdokoliv, kdo neprovozoval rektální alpinismus do západních řití. Každý takový byl buď nahnědlý nebo rudý, případně rovnou rudohnědý, což měli nejradši. Ať jste dělali cokoliv, nedalo se na tom nic změnit, ale byl to jen marketing. Byl to způsob, jak oslabovat politické soupeře. Programově ze všech dělali lůzu, programově všechny obviňovali z totalitních manýr a dělali to přesně do chvíle, dokud jim byli politicky nebezpeční. Jakmile poklesli pod deset procent, začali je naopak litovat.

Voliči se samozřejmě nezměnili. Naše země není pražácky liberální. Naše země není pravicová, naopak, je rovnostářská a nejlevicovější na světě. Je tak levicová, že v tom údajně nejpravicovějším Středočeském kraji vyhrál svého času volby David Rath se slibem, že lidem zruší třicetikorunový poplatek u doktora. Řekněte u nás slovo „placené zdravotnictví“ nebo „školné“ a prohrajete volby. To je také ten důvod, proč jsou Motoristé na třech procentech. To není kvůli rychlé jízdě Filipa Turka, tím si sami lžou do kapsy. To je kvůli tomu, že se snaží zavádět devadesátkovou modroptáckou nostalgii, po které se nikomu nestýská.

Voliči prostě přešli k těm, kteří měli levicový sociální program. A spolu s voliči se přesměrovala i nenávist liberálních médií. Nic nového pod sluncem. Z toho, z čeho teď obviňují Stačilo! z toho v dobových kulisách obviňovali Zemana. Z toho, z čeho obviňují Babiše, z toho obviňovali i Paroubka. Starého mediálního psa novým kouskům nenaučíš. Jiní budou až ti noví hlídací psi demokracie v podobě alternativních médií. Česká televize bude pořád vidět Putina v každém stínu. Ivanka Svobodová také.

Jedna věc je ale nová. Změnili jsme se my. My se nestydíme za to, že jsme, jací jsme. Nestydíme se za to, že jsme Češi. Nestydíme se za české výdobytky podobě všeobecného zdravotnictví či bytové výstavby. Nesnažíme se vlísat pražské kavárně do přízně. Nevzhlížíme k lepšolidem ať už v Praze nebo v Bruseli, ale máme z nich srandu. Nepošilháváme po Německu… jednak nás to nezlákalo a jednak už není o co stát. Místo stoupání po liberálním společenském žebříčku jsme si začali dělat svůj vlastní. Místo liberálních ocenění už máme svá vlastní.

Vlastizrádcům z pražské kavárny, kteří na nás uvalují cizí uhlíkové daně a prodávají naši zemi pod cenou, těm totiž nikdy nebudeme dost dobří a dost evropští. Teď už stačí, aby to všichni Otcové Goriotové pochopili. Není žádný důvod dělat kavárenskou politiku a není žádný důvod se stydět za to, co jsme. Lepší společnost není lepší a ani nikdy nebyla. Je víc vyfutrovaná penězi, ale cti aby tam člověk pohledal. Už není důvod k nim lézt. Už nejsou ani světový hegemon, ani efektivní ekonomika, ani pupek světa. Už jsou jen pyšná a zpupná periférie vytuněná mediální propagandou.

Naším úkolem je teď přesvědčit všechny zbylé Otce Gorioty, že jim s českými zájmy a mezi Čechy bude líp!

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz