Nejvíce lidé věří České televizi… tak to bylo v průzkumech. A až do covidu to asi byla skutečnost. Až globální pandemie a následné čachrování s vakcínami i ústavně garantovanou svobodou s touto „občanskou společností“ řádně zatřáslo. Poprvé vyhřezlo, jak všechna tato média fungují zevnitř. A od té doby se jim to drolí a drolí. Nejnověji se to teď ukazuje na našem vrchním faktčekerovi Cemperovi…

Když někde mluvím, tak říkám, že si musíme vybudovat novou občanskou společnost. Národní občanskou společnost. Musíme si vybudovat vlastní média, vlastní politiky, musíme mít vlastní sdružení a vlastní školy, abychom mohli šířit vlastní ideje. Českou televizi i Respekt platí jiní hoši a tak oni dělají práci pro jiné hochy.

Dovolte mi říct, že jsem včera zažil intenzívní pocit toho, že se to daří. Na znásilněnou dívčinu z Plzně se během jednoho dne vybralo osm set tisíc korun… To už je srovnatelné s jakoukoliv sbírkou, kterou propagují velká média. Za poslední rok se odvedl pěkně velký kus práce. Bez jediného řádku na Novinkách, bez jediné reportáže v České televizi…

Dezoláti sobě… Už to tak je, že?

Kolik stojí provoz Novinek? A kolik stojí provoz Vidlákových kydů? Miliardářské zázemí jednoho Lukačeviče, velká redakce, přenosové vozy, kamery a další udělátka, už nejsou víc, než stovky a tisíce sdílení na fejsbůku a dalších sociálních sítích. Sdílení, která obstaráváte vy, podle toho, co se vám zdá správné a potřebné. Nerozhoduje o tom nějaký Čaban nebo Tabery… ani Vidlák o tom nerozhoduje. Rozhodujete o tom sami. Přímá demokracie i beze změn v ústavě. Média, jejichž součástí jste vy sami. Jasně, že se to Taberymu nelíbí… už dávno nemůže zařídit, co si lidi budou myslet, ale odteď už nerozhoduje ani o tom, o čem se bude mluvit.

Petr Hampl provozuje Jungmannovu národní akademii. Má pořád vyprodáno…

PRO je politická strana placená z malých darů a udělaná tak, že je velice levná na provoz. Před rokem bylo pro Jindru Rajchla strašně důležité, dostat se do velkých médií. Myslím, že teď už to tak naléhavé není. On sám už je velké médium… Opět… s vaší pomocí. Pokud bude hlásat něco, co vy nezkousnete, nebude mít dosah.

I další se pokoušejí bojovat o vaši přízeň.

Mimochodem… jeden můj libtardí čtenář v diskusi na Kydech odkázal na prý lepší a užitečnější sbírku, kterou na Doniu kdosi založil prakticky ve stejné chvíli. Sbírka na speciální vybavení pro jakousi ukrajinskou bojovou jednotku… Jak vidno, dezoláti raději sbírají na oběť znásilnění, než na masomlýnek na východní frontě. Znovu opakuji, že bez jediného řádku na Seznam zprávách jsme mezi sebou vybrali skoro dvakrát tolik, než obchodníci se smrtí. Nemá to cenu, dělat demonstrace? Nejsou žádné výsledky? Nikam se to neposouvá? Ale posouvá a ne zrovna málo. Včerejší sbírka je toho důkazem. Demonstrace možná neshodily vládu, ale rozhodně napojily první kontakty i první mosty a povzbudily tisíce lidí k práci pro vlast.

Takhle nějak vypadal začátek národního obrození. My se dneska učíme o Dobrovském, Krameriovi, Jungmannovi… ale nikde jsem nikdy neslyšel úvahu, že i oni museli cítit nějakou poptávku v národě. Jinak by to nedělali. Kramerius by nemohl dělat noviny, kdyby je vlastenci nekupovali. F.L.Hek by nepůjčoval v Dobrušce knihy, kdyby o ně nebyl zájem. Prostě byla poptávka a kde je poptávka, tam je i nabídka. Budu se muset zeptat Iva Budila, jestli by pro nás mohl rozklíčovat, z čeho tehdy ta poptávka po samostatném národě vzešla. Po dvou staletích temna…

Díky Prymulo. To tys probudil národ ze spánku, aby zjistil, že si svou existenci musí znovu začít hájit a postavit si svojí občanskou společnost, protože Česká televize už není ani hlídací pes demokracie, ani nepracuje v zájmu této země.

Tenkrát vedle Jungmanna působili i brusiči českého jazyka. I dneska vedle dobře odváděné práce existují i aktivní blbci, horší než třídní nepřítel. Ale nemáte pocit, že si v poslední době docela naříkají na nedostatek zájmu? Inu, už se toho chopili lepší. Veršotepectví bylo možné provozovat jen do chvíle, než přišel Karel Hynek Mácha… Pak už se musely psát mnohem kvalitnější básně.

A jasně, národní divadlo jim jednou shořelo a architekta málem přivedli do hrobu. A taky udělali neúspěšnou revoluci a zkoušeli první krůčky v rakouském parlamentu a také to nemělo jakoby viditelné výsledky, ale ve skutečnosti se národ před První světovou krok za krokem dopracoval k vlastnímu silnému průmyslu, vlastnímu školství, vlastním Sokolům, vlastní politické reprezentaci, vlastním médiím i vlastní kultuře. Navíc si to všechno nerozstřílel nějakou neuváženou předčasnou rebélií. Proč to tak bylo? Protože po vlastním národě byla poptávka a vytrvala i přes všechny chyby a karamboly.

Dovedete si představit, jak tehdy vlastenci nadávali Palackému, když napsal německým stavům, že raději budeme (zatím) s Rakouskem, než abychom okamžitě udělali dobový Czexit?

Před rokem bychom si o takové sbírce mohli nechat jen zdát. A když v roce 2019 jakýsi africký migrant znásilnil také jistou dívčinu, nebyla ještě žádná síla, která by sbírku dokázala zorganizovat. To jsme ještě věřili, že od toho tu máme hentu občanskou společnost reprezentovanou Českou televizí a Respektem.

Pokud vám nějaký škarohlíd bude říkat, že nic nemá cenu, že se to nikam neposouvá, řekněte mu o této sbírce. Řekněte mu o tom, že máme vlastní média, která mají dosah. Že máme vlastní politickou reprezentaci, která se připravuje na vstup do nejvyšších pater. I vlastní podnikatele už máme, jen to ještě nemohou říkat veřejně. Vznikají vlastní školy i vlastní média. A ano, nevypadá to jako školy před třiceti roky ani jako noviny před třiceti roky. Ale poptávka po národě je prostě zpět. I vědomí, že národní občanská společnost něco stojí. Ale pořád je to mnohem levnější, než peníze, o které jsme přišli díky Fialově drahotě.

A stejně jako tehdy František Josef I. nedokázal vymyslet nic, čím by Čechy rozpustil ve své říši, ani po dobrém ani po zlém, dnešní EU už to nevymyslí tuplem. Každá nová grýndýlová daň touhu po samostatnosti jen zvětšuje. A když Jourová prohlásí, že Dominik Hašek by byl dobrý eurokomisař, nemohla pro nové národní obrození udělat víc.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.