Uršula může být spokojená, kšefty s Fajzrem jí (zatím) prošly, pořád se může arogantně vysmívat všem, kdo nesdílejí její ojropostoje, pořád může všechny s odlišným názorem označovat za extrémisty a Putinovo slouhy (v tomto ohledu si dejte její pondělní „grilování,“ přijdete o poslední iluze o naší/vaší EU) a dál bude prosazovat zbrojení a zároveň deindustrializaci, protože pořád existuje 360 europoslanců, kteří s tím nemají problém a nevidí v jejím konání žádný logický či fyzikální rozpor.

Ale tím všechna pozitiva a sociální jistoty pro současnou evropskou komisi končí. Pro odvolání totiž hlasovalo 175 europoslanců a dalších 167 pro jistotu nehlasovalo. Dalších 18 se zdrželo a 360 hlasovalo proti jejímu odvolání. Pokud to dobře počítám, těch, kteří byli proti Uršule nebo nebyli pro ni, je přesně stejné množství jako těch, kteří mají Uršulu rádi. 360 ku 360ti. Ne, ještě pořád to není na otevřený střet, ale nová realita vystrkuje drápky. Sto pětasedmdesát statečných už stačilo na to, aby stejně velké množství nejistých ztratilo odvahu se k Uršule přihlásit.

A jak hlasovali čeští europoslanci? Jedenáct pro odvolání Uršuly. Kateřina Konečná, Ondra Dostál, Ivan David a šest ze sedmi europoslanců za ANO.

Za Uršulou neochvějně stála Nerudová, Farský, Kolář, Niedermayer, Gregorová a Tomáš Zdechovský. Čili všichni ti s nízkým IQ, ale o to větším sebevědomím. Obzvlášť Tomáš Zdechovský by měl být prohlášen za svatého a stát se patronem oportunistů, protože ještě minulý týden halasně vykřikoval, že pokud projdou nové klimatické cíle, skončí s politikou. Teď už rukou společnou a nerozdílnou hlasoval, aby tyto cíle byly Uršulou dál prosazovány.

Vondra, Vrecionová a Krutílek se raději nedostavili… Můžu milovat Kateřinu Konečnou, že hlasovala pro odvolání, můžu nesnášet Koláře, že je vlastizrádce – politik může být milován či nenáviděn, ale bohužel, Vondrou mohu jedině pohrdat. Ani ryba, ani rak. Ani válka, ani mír. Nobelova cena pro skety letos jednoznačně míří k Vrecionům.

Dovolím si jednu malou blogerskou předpověď. Naše politika se totiž láme na vztahu k Evropské unii. Málo platné, jsme s Bruselí propojeni a lidé to cítí. Zatímco Evropa v průměru má ještě polovinu věrných, kteří slouží progresivistické myšlence zničení národů, rodin i minulosti, ti ostatní sice zvedají hlavu, ale půlka z půlky je ještě nejistá. Evropa má čtvrtinu odhodlaných, postavit se bruselskému šílenství.

Ovšem u nás se větší polovina českých europoslanců jasně postavila proti Leyenové. Víc než polovina! Nejistí u nás nejsou ti euroskeptičtí poslanci, ale naopak naši Uršulíni, kteří jí ještě nedávno lezli do rekta, ale teď už přemýšlejí, jestli nevsadili na špatného koně. Jen necelá (a lidsky hloupá) třetina eurposlanců je jasně pro Evropu. Zbylí už někde v zákulisí zkoušejí vítr a už si nejsou jisti, jak se to celé vyvine.

Myslím, že přesně takhle dopadnou na podzim volby u nás a přesně takhle bude vypadat rozložení euroskeptických a eurooptimistických čísel.

Nadpoloviční většina bude proti současné podobě EU. Předmětem sporu nebude, zda je EU dobrá či špatná, to už bude vyřešeno. Předmětem sporu bude, jestli je možné EU po Orbánovsku dobýt a zreformovat a nebo jestli je nejvyšší čas ji ponechat svému osudu a zařídit se jinak. Ale větší půlka poslanců už bude každopádně na EU koukat jako na součást problému, nikoliv součást řešení. Vy, voliči rozhodnete, jestli v této skupině budou převažovat ti, kteří to s Bruselí ještě budou chtít (naposled) zkusit a nebo ti, kteří už nad ní zlomili hůl.

Menší třetina poslanců si bude prosazovat svou eutanázii a protinárodní a protirodinnou politiku a postupně se ztrapňovat přikyvováním nedostatku léků či bytů, tvrzením, že blackouty jsou normální a podpisovkami… totiž podpásovkami. A všichni ti, kteří u nich dělají politiku pro koryto, ti budou přemýšlet, jestli nenastal čas, přeběhnout na druhou stranu. Vystihnout tu správnou příležitost, to není jednoduchá věc. Kdo ji zmešká, na toho žádné prebendy nezbydou.

Současná opozice bude mít ústavní většinu a strany současné vlády budou mít mezi sedmdesáti a osmdesáti poslanci. Nová vláda bude euroskeptická. Jak daleko ve svém eurospekticismu zajde, to rozhodnete vy. Čím víc chcete odchod z EU a naopak spolupráci v rámci střední Evropy, tím víc volte STAČILO! Čím víc chcete, aby peníze z výsledků vaší práce zůstaly v České republice, a čím víc si myslíte, že odliv zisků do ciziny je problém, tím víc volte STAČILO! Pokud si myslíte, že emisním povolenkám pro domácnosti je třeba se postavit, ať se stane cokoliv, volte hnutí STAČILO!

Pokud to chcete jinak, máte na výběr z celé politické škály.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz