Za rok spadlo tak 450mm a to bylo dobré. Sucho samozřejmě nebylo dáno jen srážkami, ale tím, jestli letní teploty začaly až poté, co osení zakrylo půdu a nebo předtím. Nejvíc vody totiž z půdy vytahá slunce. Pokud byla alespoň deštivá zima a léto přišlo až v dubnu, byla úroda dobrá. Pokud se to stalo o čtrnáct dní dřív, počítali zemědělci ztráty.

Pamatuju roky, kdy jsme v červnu před žněmi rychle dokončovali nějaké opravy na silech a kolem svářečů jsme hlídkovali s hasicími přístroji a rozvinutými požárními hadicemi, aby nechytla tráva. Ve žních vyjížděli hasiči takřka každodenně k požáru pole a pokud za žně neshořely alespoň tři kombajny, tak byla nuda.

Hned po nastěhování mi řekli, abych si dal na dvůr bazén, protože jinak se z letního pletí na záhumenku zblázním… a měli pravdu. Bazén jsem poměrně brzy pořídil a mám ho dodnes. Napouštěl jsem ho už v průběhu května a koupat se v něm dalo ještě v půlce září. Od června do srpna v něm byla voda jako kafe a kromě občasných letních bouřek byla obloha jako vymetená.

Doma se dalo spát jedině havajským způsobem – nahý a bez přikrývky. V půlce června už byl dům tak vyhřátý, že nebyla žádná šance ho v noci vyvětrat. Trvalo to minimálně do půlky srpna. Pak už slunce nepálilo, jen hřálo. A bez ohledu na množství letních srážek, slunce vysušilo půdu tak rychle, že se tráva zazelenala až v září.

V roce 2020 jsem doma dokončil kapkovou závlahu celého svého pozemku a dodělal nádrže na dešťovou vodu. Bylo to koncipované na těch 450mm srážek. Mimochodem, hranice pouště je 250mm za rok. A od roku 2020 se něco změnilo. Jakmile jsem měl hotovo, přestal jsem závlahu potřebovat.

Od roku 2020 spadlo každý rok minimálně 550 – 700mm srážek. Březen a duben sice zůstaly co do deště nejsušší měsíce, ale letní vedra v tu dobu přestaly a bylo normální jaro, takže teoreticky mělo být sucho, ale nebylo, protože slunce nijak nepálilo. Od té doby se každý rok o pár dní posouvá doba, kdy je možné dát rajčata ven. Normálně se čekalo na květnové „ledové muže,“ ale letos jsme rajčata sadili na zahradu až na začátku června. Jednoduše proto, že noční teploty pořád padaly k pěti stupňům i méně. Letos bylo už pár horkých letních dní i nocí, ale dům zatím pořád není vyhřátý a pořád ještě spím přikrytý dekou.

A kdybych už loni nepřikoupil k bazénu solární kolektor, vlezl bych do vody možná jednou. Není šance, aby ji sluníčko ohřálo na víc jak 25°C. Před pár lety měla třicet stupňů bez jakéhokoliv technického udělátka.

Teď zrovna máme něco, co jsme nezažili už od devadesátek. Celotýdenní deštivé počasí. Poprvé za dvacet let někomu na jižní Moravě proprší dovolená. To byla naposled obava našich rodičů. Dlouhotrvající špatné počasí. My už jsme jen zažívali letní bouřky, které trvaly chvíli. Nikdy jsme si nebalili věci na letní tábor s tím, že bychom tam týden mohli hamťat v blátě.

Navíc to tu máme ausgerechnet ve chvíli, kdy obilí dozrálo. Každý rok přišla v červenci nějaká voda, která zhoršila kvalitu neposečené pšenice. Ale letos se nesklidilo skoro nic. Obilí je zlaté a teď postupně černá, jak do něj prší. Podle předpovědi bude cébrat ještě minimálně týden a v Beskydech či Jeseníkách se začínají bát povodní.

Přitom, letošní jaro bylo opravdu suché. Srážky byly o dost menší než v předchozích čtyřech letech. Ale také bylo výjimečně chladné jaro, takže se to nikde neprojevilo. Všechno je zelené a trávu jsem musel sekat každý týden. Naši zelení Khmérové proto vymysleli termín „zelené sucho,“ což znamená, že sice méně pršelo, ale nikomu to nevadí.

Proč to všechno píšu…

Hele, to jako zabraly emisní povolenky? Nebo už jsme zastavili dost vysokých pecí a odstavili dost továren? Už jsme přestali s emisemi z pálení vápna a cementu? Nebo se konečně projevily ty elektromobily? Nebo krávy přestaly prdět? Už jsme dosáhli emisních cílů? Nebo jsme ještě málo ambiciózní a musíme ještě uvalit ty povolenky i na domácnosti? Musíme snížit emise ještě víc?

Proč najednou prší víc, proč najednou vypadá jaro jako jaro, proč jsou pořád studené noci? Kde se vzalo těch sto až dvě stě milimetrů vody navíc, které tu před deseti lety nebyly? Co se změnilo? Lidská činnost asi ne, když Leyenová pořád blbne s grýndýlem, i když chce zároveň zbrojit.

Ta příroda nemá žádný smysl pro disciplínu. Klidně si přidává vody i zimy, i když oxidu uhličitého v atmosféře přibývá. A aby to ještě více zkomplikovala, před deseti lety bylo sice tři čtvrtě roku vedro, ale v zimě byl sníh. Teď jsou zimy takřka bez mrazů, takže tři čtvrtě roku je takový jaropodzim.

Není nejvyšší čas, se na tu klimatickou šaškárnu vykašlat a připustit si, že příroda si to stejně dělá po svém a nikdo neví, co je ta optimální teplota? Tichomořské státečky se také nepotopily, ačkoliv už dávno měly, ledovce také neroztály, i když už tu neměly být… Já jsem sucho na zahrádce vyřešil technickými prostředky a pokud zase přijde období beze srážek a s jarním horkem, budu už připraven. Příroda si poroučet nedá a zaplacením emisních povolenek se podnebí neochladí.

Co takhle si přiznat, že emisní povolenky jsou totéž co papežské odpustky? Co takhle si připustit, že je to jen způsob, jak chudáky přivést do ještě větší nouze? Co takhle se na to vykašlat včas, než kvůli tomu začne nová husitská revoluce? Kazatelů proti je už hodně a lidé jim naslouchají. Až si začnou na kázání nosit sudlice, bude už pozdě. Pak už jen konšelé padají z oken a královští vojáci, kteří je měli chránit, jsou včas podplaceni.

Už teď kážeme lidu samé strašné věci. Vyhlašujeme, že EU není zástupcem Boha na zemi, tvrdíme, že zaprodanou a zkorumpovanou vrchnost není třeba poslouchat, ba dokonce i konec světa tu a tam připomeneme. Věčný řád, který náš světový lídr tak čacky brání, se otřásá v základech hlasatelé s tím nedokážou nic udělat. Ani Foltýnové z Edelstadtu to nezvládají. Betlémské kaple jsou už vybudované.

Na začátku bylo to samé, co tenkrát – odpustek. Tentokrát za klimatické hříchy. Stejné chyby generují stejné výsledky.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.