V rozhovoru na Parlamentních listech se mě ptali, jak bych s obchodními řetězci na Výborného místě vyjednával já a moje odpověď byla jednoduchá. Řekl bych všem těm manažerům i s Prouzou v čele, že buď sníží ceny na normální úroveň, nebo se pustím do přípravy zákona, který je donutí vedle prodejních cen uvádět i nákupní. A až lidi uvidí, jak je berou u huby, tak všechny ty Kauflandy, Lidly i Tesca zapálí. Tento nápad jsem přednesl i na demonstraci, aby se o něm vedla veřejná debata.

Nenárokuji si na tuto myšlenku žádný patent. Prostě jsem ta slova vnesl do veřejného prostoru ku všeobecnému použití. Je zapotřebí, aby to prošlo nějakou diskusí, aby se vymyslel postup, kterým by se něco takového zavedlo…. prostě aby se toho někdo chopil, zvedl to téma a udělal z něj politický program.

Já vím, že mi zase budete nadávat, že dělám reklamu na Rajchla, ale sorry jako… on se toho chopil. Mohl to udělat kdokoliv, mohl si jí přivlastnit pro sebe, mohl před lidmi tvrdit, že to vymyslel on sám a postavit to jako jeden bod budoucí předvolební kampaně, mohl tuto myšlenku šířit, protože už jen samotná hrozba, že by něco takového mohlo být odhlasováno, byl na obchodní řetězce slušný tlak. Nikdo si to za své nevzal… jen Jindra. Až se někdo bude divit, proč jsem s ním zapřažen ve stejné káře, tak přesně proto.

Když se k této myšlence Jindra přihlásil na svém fejsbůku, tak okamžitě nastal obrovský nálet různých prázdných profilů, kteří začali dokazovat, že to nejde. Ostatně, kdykoliv jsem o tom psal já na svých platformách, bylo to to samé. Okamžitě se našla spousta chytrolínů, která vzletnými slovy dokazovala, že to řetězce budou obcházet, že je to zbytečná administrativa, Jindrovi také hned začali vytýkat populismus, protože trh je trhem jen tehdy, když je asi tajný… Jako by už od starověku nedávali stejná řemesla do stejné ulice, aby si lidi mohli snadno jejich ceny porovnat a aby si navzájem konkurovali.

Vždycky je to takový nálet, že to rozhodně není náhoda. To prostě naši neziskovkáři (obsluhující dvacet různých profilů) zachraňují evropské hodnoty za peníze obchodních řetězců. To by tak hrálo, aby jim klesl zisk… A samozřejmě, nedělají to jen diskutéři navedení, ale i ti blbí, kteří prostě potřebují vyřknout názor, i když o něm vůbec nepřemýšlejí. Jak o nich říká můj bratr – trpí předčasnou ejakuací názoru.

Já vám dneska naprosto arogantně a jízlivě řeknu, jak snadné by bylo, něco takového zavést a jak málo přemýšlejí ti, kteří vědí, že to udělat nejde.

Na každém výrobku v obchodech jsou totiž povinné údaje. Dozvíte se tam nutriční hodnoty, složení výrobku včetně všech možných i nemožných „éček“ A světe div se, je tam dokonce i napsáno, kdo daný výrobek vyrobil. Každý výrobce má totiž dokonce registrované i obchodní značky. Kupte si Kofilu a na každé je napsáno, kdo ji vyrobil. Kupte si mouku Pernerku a na každém pytlíku je napsáno, kdo ho vyrobil. Kupte si lahev Matonky, kupte si Kofolu, kupte si mléko Kunín a přímo na tom tetrapaku jsou údaje o výrobci, které jsou POVINNÉ. Dokonce, když nějaký výrobek dovezete ze zahraničí, tak je na něm povinně uvedeno, kdo ho k nám do republiky dovezl. I na privátní obchodní značce řetězce je uveden výrobce. Podle čárového kódu můžete snadno zjistit, že pivo Argus z Lidlu je třeba Jihlavský Ježek, jen s jinou etiketou. Ale na té etiketě se dá vždycky dohledat, kdo je výrobcem a dokonce se tam dá vždycky dohledat i den výroby.

Tyto údaje jsou povinné především proto, aby se dalo dohledat, kdo může za případnou plošnou otravu. Kdo může za vadnou sérii, proti komu bude vedeno správní řízení, kdo je odpovědný za škodu, atd, atd. Na každém výrobku je uvedena i šarže, aby v případě nějakého nedostatku bylo možno je rychle stáhnout z trhu. Každý kus masa má svůj „techničák,“ aby se dal dohledat původ až ke konkrétní krávě i jejím rodičům.

Je úplně jedno, přes kolik obchodních prostředníků se výrobek dostane do vaší nákupní tašky, protože výrobce je VŽDYCKY JASNĚ UVEDEN. I na zahraničních výrobcích je výrobce jasně uveden. Navíc je tam uveden i ten, který to konkrétní zboží k nám do obchodu dovezl. Pokud tyto údaje chybí, dávají se milionové pokuty.

Už chápete, kam mířím? Především vy, kteří víte, že uvádět nákupní ceny nejde, že to obchodníci budou obcházet tím, že vytvoří jiné obchodní prostředníky a podobně. Už vám to dochází, nebo pořád ještě tápete?

Není žádný problém legislativně nařídit, aby obchodní řetězce povinně uváděly cenu, za kterou výrobce ten konkrétní výrobek prodal do obchodní sítě. A je úplně jedno, jestli to dodal přímo Kauflandu, nebo jestli to koupilo Hopi a rozdistribuovalo to do Jednot. Je úplně jedno, jestli to prodali do sítě FLOP a je úplně jedno, jestli si to obchodníci navzájem ještě třikrát přeprodali. Stejně tak je úplně jedno, že to v Penny v akci koupil Vietnamec, přirazil si k tomu pět korun a prodává to ve své vesnické večerce.

Každý výrobek má svého výrobce, který je na každém výrobku povinně uveden. Zákony a vyhlášky, které přesně definují povinné údaje na výrobku, ty už existují. Stroje, které potiskují obaly výrobků povinnými údaji, ty také existují. Na každou čokoládičku se tiskne datum spotřeby. Myslíte, že je pro výrobce problém, aby na obal natiskl cenu, za kterou to prodal do obchodní sítě? Stačí to jen připsat k povinnostem výrobce. A nebojte se, výrobce dneska musí plnit tolik administrativních povinností, že tohle bez problémů snese.

Myslíte, že v dnešní době načítání čárových kódů a inventur, které jdou až ke konkrétní krabičce v regálu, je problém, aby cenovka obsahovala kromě prodejní ceny pro zákazníka i prodejní cenu výrobce, který je od začátku povinně jasně definovaný? Kdybych byl ministr zemědělství, tak bych si jen rozmyslel, jestli tu nákupní cenu bude uvádět Kaufland a nebo přímo sám výrobce…

Já vím, Kauflandy si ještě účtují regálovné a různé další poplatky, ale není problém dopad těchto poplatků rozpočítat do ceny výrobků. Umí to každý účetní a bez tohoto rozúčtování by výrobce nevěděl, jestli vlastně vůbec vydělává.

Mimochodem – není to tak dávno, kdy zaznívaly hlasy, aby vláda zakázala obchodníkům slevové akce. To samozřejmě žádný nálet placených internetových chytrolínů nenastal. Žádná legislativa, díky které budeme mít jídlo dražší, není problém. Nejde jen legislativa, která by ceny snížila. To je prostě už předem nemožné.

Vy všichni, co už předem víte, že něco nejde, vám vzkazuji, že se vždycky najde nějaký blbec, který neví, že to nejde, jde a udělá to. Zveřejnění prodejní ceny výrobce, to je něco, co by se dalo udělat naprosto snadno. Ano, Prouza bude řvát jak píchlé prase. Kauflandy budou řvát ještě víc a posílat další placené libtardí diskutéry, aby dokazovali, že to nejde… ale ono to jde a jde to snadno, protože na blbém pytlíku i s čipsy je výrobce vždycky uveden.

A vy, co jste věděli předem, že to nepůjde, protože nejde zjistit, kdo je vlastně výrobce, doufám, že se teď cítíte dostatečně trapně… přeju vám to.

Díky Jindro, že jste se toho v PRO chopili. Udělám všechno, abych vám v tom pomohl, jak jen to bude možné. Bude to jak na Slovensku – Fico vyhrál volby a konec dodávek zbraní na Ukrajinu se stal sám jen tím, že to Veľký Robo avizoval předem. Až vyhraje volby PRO, začne největší slevová akce v dějinách této země a na jejím konci budou ceny potravin o 20 – 30% nižší. A jestli to hytlermarkety nepochopí, věděl bych ještě o dalších zajímavých údajích, které by se mohly na obalech výrobků uvádět… Tohoto tématu se mohl chopit kdokoliv… Kdo se ho chopil? Ano, přesně tak.

A pro všechny pochybovače hlásím: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí a podpořit vlastní národní občanskou společnost, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle agentovné alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihy, trička nebo placky z nabídky.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.