Druhé ohnisko

Praha 21. novembra 2023 (HSP/vidlakovykydy/Foto:TASR/AP-Leo Correa)

Včera jsme probrali válečné ohnisko na Ukrajině, dnes si probereme to druhé na Blízkém východě. I tam se situace dynamicky vyvíjí a konflikt jde poněkud jiným směrem, než to na začátku vypadalo. Než se nám rozhoří třetí ohnisko na Taiwanu (USA se s Čínou v San Francisku dohodli, že se nedohodnou), pojďme si trochu prokydat situaci v Izraeli a Gaze

Velká válka nenastala. Hizballáh se nezapojil. Občasné vzájemné ostřelování patří k místnímu koloritu. Arabské státy sice hromovaly, zazněla velká spousta východního krasořečení, Chameneí dokonce prohlásil, že Izrael už prohrál, ale Jordánský král řekl, že Arabové do Gazy nepůjdou. Nějak si tam kluci hamasáčtí poraďte. A vzhledem k tomu, že celé vedení Hamásu žije v příjemném katarském exilu, zřejmě tu „mezinárodní izolaci“ nesou dobře.

Muslimské menšiny na Západě zareagovaly tak nějak mimo statistiky. Němci a Britové teď sice koukají jako vrány, kolik jejich občanů miluje Palestinu, ale útoky nožem či vražednými kamiony se nevymykají obvyklému průměru. Tu a tam nějaký typický Francouz jménem Abdul někoho ubodá, ale to tam mají už dávno jako normu…

Mimochodem, nevíte, jestli je ve Francii pořád henten výjimečný stav, který tam před časem zavedli a už to tak zůstalo?

Ve spořádaném Německu v kolínské mešitě zase řeční Talibánec, kterého do EU vpustilo Holandsko, kam přijel na summit světové zdravotnické organizace… To prostě nevymyslíš. Ale hlavně, že patříme na Západ, viď PreVítku? Marian Kechlibar už dlouho varuje všechny ty mladé liberální studenty a poukazuje na Írán, kde byli liberálové také využiti k převratu a vynesení Chomejního k moci… a pak byli popraveni. Revoluce tam sežrala svoje děti úplně dokonale. Západ, na který patříme, má nakročeno přesně k tomu stejnému.

Ale jinak kvůli izraelské operaci v Gaze žádné masové útoky a žádné hořící ulice nebyly. Klídek až podivný. Izraelci mají větší část armády na severu, kde „monitoruji“ aktivitu Hizballáhu, tu a tam si zaletí něco vybombardovat v Sýrii, ale jinak celkem ticho po pěšině. Na americké základny v Sýrii tu a tam přilétne granát, ale jinak je také klid. Jemenci už také přestali s tím vypouštěním raket a dronů směrem na Ejlat. Americké letadlové lodě v oblasti neotřesitelně brání světový mír, i když ho jistí tak trochu z dálky.

Izrael poměrně efektivně dělá z Gazy Bachmut a zvládá to mnohem rychleji než roční dobývání města na Ukrajině. Mnohem více to tam připomíná klasickou americkou válku proti povstalcům, kdy sice můžete z okna vystřelit raketu proti tankům, ale počítejte s tím, že za dvě minuty bude okno rozstříleno i s celým barákem, všemi tunely pod ním a pro jistotu i s celým blokem domů, pomocí opravdu velké letecké bomby. Místní lidi to rozdělí na teroristy a kolaterální škody.

Levné drony (zdá se) tentokrát nehrají roli a ruční protitankové a protiletadlové zbraně se také moc neuplatňují. Izraelský postup je sice pozvolný a metodický, ale asi tak stokrát rychlejší než ukrajinská ofenzíva na Donbasu. Pokud Hamás nemá nějaký geniální plán (určitě nemá), zřejmě bude během několika týdnů hotovo. Už se mluví i o útoku na jižní část pásma Gazy a tak se zřejmě brzy dozvíme, co bylo pravdy na všech těch spekulacích o vyhnání Palestinců do Egypta, případně do Evropy.

Pavel Šik má asi pravdu, když říká, že v pozadí událostí stojí nejspíš Turecko a nikoliv Írán. Pro Peršany by nebylo nic jednoduššího, pustit Hizballáh z řetězu, ale neudělali to. Ostatní arabské státy sice ukončily různé kamarádšofty s Izraelem, ale do konfliktu nijak nezasáhly. Hamás jako by nikomu vlastně nechyběl… ani těm Palestincům z Fatáhu, kteří ovládají Západní břeh.

Skoro to vypadá, že jsou všichni spokojení. Izrael se zbaví entity, kterou kdysi sám pomáhal vytvořit jako protiváhu sekulárnímu Jásiru Arafatovi, Turecko rozbilo rostoucí spolupráci Saúdů a Izraele, protože jen Erdogan je ten pravý muslimský mesiáš, vůdci Hamásu si nechají ulité miliardy a dožijí v Kataru, Írán vlastně také nestál o koalici nevěřících Saúdů a ještě více nevěřících Izraelců, ale eskalace konfliktu (za riziko zničení nebo oslabení Hizballáhu) Chameneímu (a Asadovi) zřejmě nestála.

A na obyčejné lidi… na ty sere pes. Jako obvykle. Palestinské uprchlické tábory už existují čtyři generace, žádný arabský stát palestinské občanství neuznává, tak těch táborů ještě přibude. Nebo se najde zase nějaká nová Merkelová, která řekne, že to Němci zvládnou. To by bylo pro Američany a Izraelce vlastně úplně nejlepší. Není nad to, když váš vlastní problém outsourcujete do EU. Tam už je tolik blbců a takový bordel, že už se to vlastně nepozná.

Ale abych dnešní článek ukončil s optimismem… Ano, patříme na Západ. Doufám, že z toho máte stejnou radost jako já.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.