Scénář tohoto dílu napsaly dvě autorky: Esther Idris Behirová a Petra Chaloupková.

Druhá zmíněná, Petra Chaloupková, v minulosti působila v programovém oddělení Queer filmového festivalu Mezipatra. Ten je masivně mediálně podporován médii veřejné služby (ČT a ČRo). Petra Chaloupková sice pracuje pro ČT, ale nadále tvoří i pro QFF Mezipatra, jak dokazuje níže uvedené. Je tedy otázkou, zda Petra Chaloupková neporušila čl. 22 Kodex ČT, jako třeba Marie Koldínská:

„22.6 Spolupráce zaměstnanců České televize s jinými médii podléhá předchozímu písemnému souhlasu nadřízeného, který může udělit souhlas za předpokladu, že tato činnost nenaruší povinnosti a závazky, které zaměstnancům vyplývají ze zaměstnání v České televizi, a nevytvoří dojem, že konkrétní zaměstnanec je spojen s určitými politickými nebo náboženskými názory či obchodními zájmy. Součástí písemného souhlasu mohou být podmínky, za nichž byla spolupráce povolena.

22.7 Je-li redaktor nebo jiný zaměstnanec požádán o autorský příspěvek jiným médiem, je jeho povinností zvážit, zda charakter tohoto média je takový, aby případná spolupráce neuvedla v pochybnost jeho osobní profesionální integritu, nestrannost a nezávislost, a tím i integritu, nestrannost a nezávislost České televize. Autorský příspěvek připravený pro jiné médium musí odpovídat redakčním zásadám a standardu kvality vlastní České televizi. Není přijatelné, aby se zaměstnanci vystupující v pořadech České televize prezentovali v jiných médiích způsobem, který by byl v České televizi nepřípustný.”

Autoři se v tomto dílu věnují otázce, kolik je biologických pohlaví a snaží se s vědeckým zápalem nám zaostalým a nevzdělaným koncesionářům vnutit svoje přesvědčení, že  biologická pohlaví nejsou dvě, ale že je jich rovnou celé spektrum. Až na to, že skutečnost je přesně opačná. Biologická pohlaví jsou skutečně jen dvě, jen z toho existují extrémní výjimky, které jsou nám představeny jako pravidlo dokazující, že pohlaví dvě nejsou, ale slovy scénáristek jich existuje celé spektrum jako je tomu u genderu a sexuality. Jako příklad uvádí autoři alžírskou boxerku Imane Khelif. (Třešničkou na dortu je toto sdělení: „Ačkoliv Khelif je takzvanou cisgender ženou, tedy osobou žijící v souladu s pohlavím, které ji bylo přiděleno po narození,..”). Nebo intersex osob, pro které pohlavní binarita nesedí. Autoři reportáže se nás snaží přesvědčit, že o tak okrajový jev výskytu intersex osob nejde.

Prý je intersex osob 1,7 % v populaci, což je srovnatelné zastoupení jako u zrzků, uvádí samotní autoři. Tento údaj pochází ze studie Anne Fausto-Sterlingové, která udává 1.7 % jako procento intersex porodů. Její klasifikace intersex případů i samotná hodnota byly odbornou literaturou zpochybněny, jíní autoři (Sax, L., 2002. How common is lntersex? A response to Anne Fausto-Sterling. Journal of sex research, 39(3), pp.174-178) uvádí například jen 0,018 %, což je skoro stokrát méně. Tohle ovšem už scénáristky nenastudovaly. Jejich přání zdá se být otcem myšlenky. Patří ale takový aktivismus do veřejnoprávního média?  Má být skutečně z koncesionářských poplatků placen pořad, který se tváří jako prezentující fakta, přitom se nás a hlavně naše děti snaží převychovat pomocí pochybných argumentů?

Celý tým pořadu What the Fact jasně ukazuje, že není možné věřit všemu, co se píše na internetu. I když je tato informace uvedena na oficiálním webu úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Je to jen důkazem, jak jsou některé nadnárodní instituce kolonizované ideologií a s rigorózní vědeckou prací mají pramálo společného. Ale nebojte se, kromě Rady Evropy a dvou vědeckých článků, které možná už brzy zmizí ze světa, protože administrativa nového amerického prezidenta, se rozhodla s těmito pavědeckými studiemi skoncovat,  se autoři taktéž odkazují na zdroj Planned Parenthood, což je síť potratových center, která v posledních letech přešla i na byznys s poskytováním hormonů zájemcům o tranzici. Podle ČT se určitě jedná o nestranný a vědecký zdroj informací.

To jen abyste věděli, za jakou práci požaduje management veřejnoprávních médií navýšení rozpočtu. A pokud si chcete na pořad stěžovat u správního orgánu Rady pro televizní a rozhlasové vysílání máte smůlu! Tito tvůrci produkují audiovizuální mediální obsah, který není ze zákona vysíláním, tudíž si na něj stěžovat nejde. I když je placen z koncesionářských poplatků!

Přejeme tedy poslancům na mimořádné schůzi 12. února 2025 radostnou volbu . Pro takové kvalitní služby je radost rozšířit okruh koncesionářů a navýšit poplatky. Nebo ne?

Podklad pořad WTF Biologické pohlaví:

Ivysilani.cz, na YT 30,2 tis. odběratelů

Jan Gregor

Článok pôvodne vyšiel na portáli alipro.cz