Víte, ono to vlastě bylo nádherně symbolické. Zatímco my jsme v Praze demonstrovali proti vládě, mluvili jsme o drahých energiích a o válce za humny, která nás hrozí pohltit, náš premiér byl přesně tam, odkud se skutečně bere jeho moc. Na dnech NATO v Mošnově. Spousta vládních představitelů také přesně tímto argumentovala. Srovnávala NATO s dezoláty na Václaváku. Je vlastně úplně jedno, že to bylo pochybné srovnání, protože demonstranti věděli, na co jedou a o čem se tam bude mluvit, ale nějak jsem nezaznamenal, že by pořadatelé dnů NATO řekl dopředu, že účastí na této akci podporujete vládu a naší zakotvenost v západních strukturách.

Hlavní argumentační bitva o demonstraci je NATO vs. Václavák. A není tomu tak od této soboty.

Pamatujete, když jsem psal o první demonstraci loni v září, tak jsem popisoval, jak u muzea vlaje ona velká a výhružně nezdolná vlajka severoatlantické aliance? Byla tam tenkrát spousta vlajek EU, ale jejich nositelům pomalu klesaly v rukách, když viděli, kolik dezolátů se sešlo pod koněm. Jen ta vlajka sedmdesátiprocentního amerického vojenského eseróčka vlála pevně dál.

S ročním odstupem si říkám, že to byla velmi symbolická věštba. Evropská unie je v katastrofálním stavu, přesně tak, jak klesaly ty unijní vlajky. Ekonomika jde do háje i v Německu, přibývá tam migrantů a problémů s nimi, počáteční nadšení z toho, jak to zvládnou, se vytrácí právě pod dojmem přibývajících dezolátů a rostoucí kritiky evropských hodnot. Jen zásobování války funguje bezchybně. Škrtá se ve školství, škrtá se v důchodech, škrtá se ve vědě, škrtá se ve všem… tedy kromě armády. Takhle je to všude. Nejen u nás.

Co v této době dělají liberálové? Vyvracejí se z toho, že jim to někdo řekl na rovinu a jediný argument je ruská propaganda. Radek Bartoníček zveřejnil u sebe na Twitteru rozhovor se mnou. Pak ho převzal i Neviditelný pes a vlastně už to obletělo český veřejný prostor. Ale stojí za to, podívat se přímo k Bartoníčkovi. Velká většina komentářů požaduje, abych byl z veřejného prostoru okamžitě odstraněn. Abych neměl právo mluvit. Abych neměl právo říct svůj názor, protože je to špatný názor. Prakticky nikdo tam nedává jediný protiargument. Sám Bartoníček to schytává od svých, že mi neměl dávat prostor… dávají mu tam slušný céres. Takhle vypadá líbodémo.

Porovnejte to s naší diskusí o Rajchlovi a Vackovi, která také bývá vyhrocená a plná emocí. Nejsme v tom jednotní. Ale je to diskuse plná argumentů z jedné i druhé strany. Požadavků, aby byl někdo za svůj názor odstraněn, těch je naprosté minimum. Vlastně mi Bartoníčka přišlo líto. Ten chlap jednou udělal to, co jako novinář udělat měl, ale jeho vlastní mu za to řekli, že takové věci dělat nesmí. Co z toho vyplývá? Ano, Radku Bartoníčku, zase vzroste poptávka po alternativních blogerech, protože tvoji vlastní sledující ti řekli, že hlas statisíců lidí nesmíš vnášet do veřejného prostoru. Možná ti to řeknou i tvoji nadřízení. Na nás se totiž nemusí brát ohled… řekl prezident.

Každopádně kdybys měl chuť, zkontaktuj mě… pozvu tě na zabijačku nebo na víno. Myslím, že bychom si měli co říct. Když říkáš, že jsi objektivnější než já, tak pojď, popovídáme si, oba uděláme z našeho setkání článek a podíváme se na reakce z obou táborů.

Jen tak mimochodem… Ondřej Neff se na Neviditelném Psu může pominout z toho, že jsem řekl, že pokud Rusko pustí Ukrajinu, tak se začne rozpadat a proto bude v této válce pokračovat. Oni si tihle všichni myslí, že ruská invaze na Ukrajinu je pro Putina válka za větší slávu impéria. Varuji před tímto názorem. Pro Putina je to válka existenciální a podle toho k ní přistupuje. Ztráta Černého moře ve prospěch Ukrajiny (a NATO) by pro vnitřní situaci Ruska byla natolik fatální, že raději půjdou do jaderné války. Pro Rusko znamená Krym (a Ukrajina mimo NATO) víc, než celý svět. Obětovali tomu svoje devizové rezervy na Západě, obětovali tomu kus životní úrovně, obětovali tomu desetitisíce životů, překopali kvůli tomu svojí zahraniční politiku… a běžní Rusové Putina stále podporují! Všichni ti Navalní a další opozičníci mají v Rusku i přes válku asi tak stejně silnou pozici, jako ti přilepovači na silnici u nás. Mitrofanov říkal… Pokud tam někdo kritizuje Putina, tak za to, že z Kyjeva ještě nejsou dýmající trosky. Tohle není imperiální válka. Tohle je další Velká vlastenecká válka. Varuji před postojem, že jde o Putinův velikášský rozmar. Není to tak a pokud si to budete myslet, doplatíte na to.

Zpět k věci…

Od první do poslední demonstrace je základní symbolika pořád stejná. Vlajka NATO vs. vlajka České republiky. Válka vs. mír. To byla i základní symbolika prezidentských voleb a nic se na tom nezmění ani v nejbližší budoucnosti. NATO už tady svoje reprezentanty má. Současnou vládu. Petr Fiala byl přesně na tom správném místě, kde být měl. Jestliže je naše republika v NATO, tak Fiala je v NATO ještě víc. Jestliže je naše země v EU, tak Fiala je v EU ještě víc.

Pamatujete si také ještě v dubnu tu záplavu ukrajinských vlajek? Včetně řeporyjského starosty, který do ní byl zabalený? Jak dopadla demonstrace na podporu Ukrajiny? Čtyři demonstranti a přenosový vůz České televize. Vlajka na Muzeu se už barvou příliš neliší od fasády, jak je vyšisovaná sluníčkem a dešti. Trefná symbolika. Před časem vlajku vyvěsili, ale už jim nestojí vlastně ani za sundání, natož za výměnu. Dokonce ani tak ctihodná instituce jako Národní muzeum, plná vysokoškoláků, profesorů a liberálních demokratů v sobě nenašla vůli, dát tu vlajku do pořádku.

V poslední době se často mluví o tom, že alternativa je taková vidlácká, ale přestává v tom být viditelný rozdíl… Podívejte se na fasádu Muzea a ten velký vyšisovaný kus textilu. Ano, přesně takhle dneska vypadá proukrajinská nálada.

Kde jsou vlajky EU? Kde jsou ukrajinské vlajky? Už poklesly, jsou vybledlé únavou a rezignací. Jsou vybledlé ekonomickou recesí a neúspěšnou ofenzívou. Před kolika týdny Ukrajinci prolomili tu první a nejopevněnější ruskou linii, za kterou už to půjde lépe? Tedy… pokud Rusové nedoplní další obranné linie…

Jen v Mošnově ještě pořád vlaje zcela nezdolně prapor NATO. Je velký a silný. Zatím silnější, než tisíce českých vlajek na Václaváku. A natvrdo řeknu, že podle mého rozumu se proti němu nedá bojovat tím, že si vezmu menší praporek NATO do kapsy. Mordor je lichotkám odolný. Nemá přátele. Jen zájmy. Kisinger sám řekl, že je nebezpečné mít USA za nepřítele. Ale mít je za přítele, je smrtící. Na tato slova zase dojde… zpravidla i s těmi, co byli moc blízko a mysleli to dobře.

Mnohokrát jsem psal, že Fiala spojil svojí kariéru s válkou na Ukrajině. Pokud tam NATO zvítězí, zvítězí i Fiala se vším, co představuje. Ale pokud NATO na Ukrajině prohraje, tak ta velká silná vlajka NATO poněkud poklesne. Stejně jako poklesla v Afghanistánu a Tálibán, který byl po dvacet okupačních let skrytým a bombardovaným hnutím, hladce vzal celou zemi. Stejně jako teď v Africe klesá francouzská vlajka v dalších a dalších zemích a moc si berou do ruky lídři, o kterých nám televize nikdy nic neřekla, protože byli pod rozlišovací schopnost.

Myslím, že to všichni vědí. Všichni vědí, že NATO má budoucnost jedině tehdy, když tam na Donbase zvítězí. Proto házejí do té černé díry jakékoliv prostředky. K čemu budou (západní) peníze, když nebude (liberální) budoucnost? Proto se všichni zadlužujeme… tedy… nás zadlužují. Jak to řekla Magda Goebelsová? Nechce žít ve světě bez liberální demokracie? Bez vítězství už Západ nebude, stejně jako bez vítězství už nebyl nacionální socialismus. Bude jen spousta zoufalých států bez výzbroje, bez peněz a hlavně… bez obyvatelstva, které by bylo ochotno za vlast umírat, protože za Veolii, Tesco a desetikorunový ČEZ za kilowatthodinu přes lipskou burzu, nikdo život nenasadí.

Kdy přijde zlom? Až poklesne ten poslední prapor, který zatím stále pevně drží a jeho barvy nejsou ani trochu vybledlé. Nic jiného už tady není. Vlajky EU zmizely, do vlajek Ukrajiny se málokdo balí. Brzy budeme ukrývat ukrajinské muže v jatečním věku… NATO si je bude žádat tam na frontě, než přijde konec. Pak přijde ta chvíle, kdy budeme znovu potřebovat naše české vlajky a budeme potřebovat zvon, který nás opět svolá a bude to umět.

Do té doby musíme vydržet, aby naše české prapory nevybledly ani sluncem, ani znechucením.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.