New York 19. septembra 2017 (TASR/HSP/Foto:TASR/AP-Mary Altaffer)
Český prezident Miloš Zeman vo svojom dnešnom prejave na pôde Valného zhromaždenia OSN v New Yorku vyzval na zastavenie terorizmu a migrácie. Odvolal sa pritom na knihu Stret civilizácií, ktorej autorom je americký politológ Samuel Huntington, a pojem “krvavé hranice islamu”
“Máme nový typ civilizácie, ktorý by som nazval anticivilizáciou. Typickým rysom je, že je založená na terore,” vyhlásil Zeman, ktorého slová citoval český spravodajský server Novinky.cz. Pripomenul, že terorizmus sa dnes vyskytuje všade vo svete, Európu nevynímajúc.
Podľa Zemana je nutné spojiť sily a postaviť sa proti terorizmu. Český prezident pripomenul, že pod OSN pôsobí 38 protiteroristických organizácií alebo inštitúcií, a takýto stav označil za neprijateľný. “Potrebujeme jednu inštitúciu, ktorá bude bojovať a bude vybavená všetkými možnosťami vrátane vojenskej na základe Článku 47 Charty OSN,” povedal Zeman.
Česká hlava štátu v tejto súvislosti spomenula, že nie je prijateľné ani prijímať migrantov, pretože s utečeneckou vlnou prichádzajú do Európy aj teroristi. Zeman navyše použil podľa servera Novinky.cz jeden z protiargumentov v debate o migrácii, keď upozornil, že prijímaním migrantov na Západe sa fakticky podporuje odliv mozgov z afrických a ďalších krajín, čím sa len prehlbuje ich zaostávanie a riziko, že budú nestabilné a násilné.
Celý prejav Miloša Zemana na pôde OSN v origináli:
Když jsem byl ještě relativně mladý muž, byl jsem hluboce ovlivněn dvěma knihami. Jedna z nich byla Konec dějin od Francise Fukuyamy a druhá Střet civilizace od Samuela P. Huntingtona.
Fukuyamova kniha tak trochu připomínala Brave New World, tedy novou utopii, že každá země má stejný politický systém, který je založen na liberální parlamentní demokracii. Pěkný sen, ale nic víc. Ovšem Huntington byl realističtější a cyničtější a předvídal konflikty. V jednom z jeho článku týkajícím se zahraniční politiky mluvil o krvavých hranicích islámu. My před sebou nyní máme nový typ civilizace. Nazval bych ji anticivilizací, která se vytvořila v posledních 20-30 letech. Hlavním jejím rysem je fakt, že je založena na teroru. Na teroru a ničem jiném.
V současné době to vidíme v souvislosti s teroristickými útoky v Evropě a nejenom tam, posíláme kondolence, vyjadřujeme solidaritu s oběťmi, pořádáme protesty a demonstrace. Jinak ale bohužel váháme, abychom s nimi bojovali plnou silou. Musím připustit, že před rokem jsem zde kritizoval, že OSN není schopna definovat slovo terorismus. Nyní se musím poopravit a říci, že OSN toho není schopná ani po 70 letech.
Na druhé straně vysoce oceňuji krok generálního sekretáře, který vedl k vytvoření nového protiteroristického úřadu. To je skutečně smysluplný krok, jak v praxi úspěšně bojovat proti terorismu. Pod pláštíkem OSN nyní nicméně existuje 38 antiteroristických organizací nebo institucí. Můj bože! Skutečně 38! Myslím, že to je více než teroristických organizací.
My přitom potřebujeme jen jeden jediný úřad, který bude proti terorismu bojovat. Ten by měl mít veškerou podporu a vybavení, aby mohl své úkoly úspěšně plnit. Oceňuji rovněž nominaci pana Vorobka do čela tohoto úřadu. Včera jsem se s ním setkal a jsem si jistý, že bude schopen problémy vyřešit.
Zároveň bych chtěl zmínit i druhou stranu mince, kterou je migrace. Částečně byla vyprovokována teroristickými útoky v Sýrii a Iráku. Ale na druhé straně je spojena s džihádisty, kteří se ukrývají mezi uprchlíky. Vytvářejí spící buňky, stávají se z nich osamělí vlci a tak dále. Rozumím lidem, kteří tvrdí, že vítají migranty, ale podle mého názoru masivní migrace z Afriky a Blízkého východu jen oslabuje tamější země. Opouštějí je mladí a zdraví muži a tyto země pak ztrácejí svůj potenciál.
Kdo tedy vítá masovou migraci, zároveň souhlasí s odlivem mozků z těchto zemí. Těmto zemím je potřeba pomoci zajištěním elektráren, nemocnic atd. Nicméně jim nepomůžeme podporou migrace.
V závěru bych řekl, že boj s terorismem je založen na historickém optimismu, že my jednou prostě zvítězíme. V Barceloně lidé po teroristickém útoku říkali, že se nebojí. Franklin Roosvelt to někdy nazýval „svobodou ze strachu“.
Proto chci v závěru citovat památnou větou, která tak skvěle vyjadřuje historický optimismus, jejíž autorem je Martin Luther: „Kdybych věděl, že bude zítra soudný den, ještě dnes bych zasadil jabloň.“